O nádobí

Je lepší titan, nerez, nebo keramika?

Koupit hrnec není dneska nic jednoduchého. Zkuste se podívat v obchodě, a zjistíte, že na výběr máte výrobky z nerezu, dále pak s keramickým titanovým nebo teflonovým povrchem. Víte, jaký je v nich rozdíl? Poradíme!

I když v kuchyni stále patří k nejžádanějším hliník, který má výbornou tepelnou vodivost a je lehký, po spekulacích o jeho zdravotní škodlivosti od něj mnozí upouštějí. A sahají po jiných – modernějších a dokonalejších – materiálech. I když... některé z nich prověřily už naše babičky.

1. Litina

Právě litina a nádobí z ní patří do skupiny výrobků prověřených časem. I když není moc rozšířené, kdo má pár kousků doma,ať už kdysi koupené od české značky  nebo nově od firmy Korkmaz, nedá na ně dopustit. Litinové hrnce a pánve  nepatří k těm levnějším na trhu, seženete je v rozmezí od osmi set korun do dvou a půl tisíc za velký pekáč s poklicí, zdobí je vysoká odolnost a při správném zacházení vydrží celá desetiletí.

Jde o velice pevný materiál, který odolává vysokým teplotám a je velmi dobře tepelně vodivý. Další z výhod litiny je její nepřilnavost, jakmile ji vypálíte. Nevíte, co to znamená? Pro takové vypálení vydrhněte povrch nové pánve či hrnce drátěnkou, abyste odstranili ochrannou vrstvu, a pak ji jednoduše umyjte v mýdlové vodě. Poté povrch potřete rostlinným olejem a vypalujte v troubě po dobu dvou hodin při teplotě 120 stupňů Celsia.

Skvělé vodivé vlastnosti litiny umožňují energeticky úsporné vaření při nízkých teplotách. Pro dušení a pomalé vaření a pečení bude tento materiál nejlepší volbou. Navíc při častém použití hlavně pánví vytvoří oleje z pokrmů na povrchu přirozenou nepřilnavou vrstvu, takže můžete omezit množství přidávaného tuku nebo to zkusit zcela bez něj.

LAVA Llitinové nádobí

2. Nepřilnavé povrchy PTFE

I když je někteří z vás objevili až před deseti či patnácti lety, nepřilnavé povrchy na bázi PTFE neboli polytetrafluoroetylenu jsou známé už více než padesát let. V roce 1954 způsobily malou revoluci ve vaření. Poprvé šlo usmažit vejce nebo maso bez použití tuku. A to platí dodnes.

Samotný PTFE jako materiál má sice skvělé nepřilnavé vlastnosti, ale je velmi měkký a dá se snadno poškrábat, jak ví asi každý uživatel. Aby se měkkost povrchuminimalizovala a byl tvrdší, mísí se s jinými materiály. Právě tyto materiály a jejich poměr tvoří rozdíl v kvalitě mezi různými značkami a dávají nádobí konečné vlastnosti. A ty jsou čím dál dokonalejší.

Někdy se nepřilnavé materiály PTFE zaměňují s teflonem, ale to je konkrétní registrovaná značka materiálu vyvinutého společností DuPont, který však nepoužívají všichni výrobci nepřilnavého nádobí.

Stále však platí, že na tyto nepřilnavé povrchy se doporučuje používat plastové, gumové a dřevěné náčiní. Pokud přece jen zapomenete a třeba pánev poškrábete, rozhodně to neznamená, že byste ji museli hned vyhodit, Její nepřilnavé vlastnosti zůstanou zachované, i když životnost výrobku se tím zkrátí a vy si pro novou pánev přibližně za čtyři sta korun budete muset jít o něco dříve.
FINE Cast

3. Titan

Titanové nádobí se stává hitem několika posledních let, ikdyž nepatří k nejlevnějším a za pánev dáte minimálně 1500 korun, kastroly vás vyjdou i na dvojnásobek.

„Na základní materiál se nanáší speciálními aplikačními metodami třívrstvý nástřik, přičemž první a druhý je vyztužen rozemletou keramikou s přísadou oxidu titaničitého. Vznikne tak dokonale nepřilnavý povrch,“ popisuje Ivona Vaněčková z české firmy TPT Coating, která se výrobou moderního nádobí zabývá. A zároveň vyvrací jeden mýtus: „I když je povrch dokonale nepřilnavý, nikdo z výrobců titanového nádobí nepoužívá teflonový nástřik, titanové nádobí proto nelze ani kovovými nástroji poškrábat. Samozřejmě pokud ho budete chtít zničit, vezmete si na pomoc velmi ostrý nůž a v pánvi začnete porcovat maso, rýhy se zde objeví. Ale proč by to někdo dělal?"

Další z výhod je masivnost nádobí – stěny mají tloušťku půl centimetru a dno dokonce centimetr – která zajistí, že se nádobí nezničí, když vám omylem upadne na zem, nedoformuje se vysokými teplotami, odolá až 260 stupňům Celsia a také výborně vodí a udržuje teplo. Stačí tak hrnec rozpálit, pak můžete přívod energie ztlumit a vše se dokonale vaří a propeče. Zároveň šetříte energii.

Zastánci zdravé výživy ocení, že se v něm dá vařit zcela bez tuku a oleje a všichni snadnou údržbu – stačí je, a to i když něco spálíte, setřít ubrouskem.


4. Keramika

Jde o druhý velmi oblíbený materiál současnosti, který je zhruba o polovinu levnější než titanové výrobky. K jeho přednostem patří to, že se nepřepaluje ani při velmi vysokých teplotách kolem 450 stupňů Celsia. Rozhodně se vám nestane, že se na něj něco napálí a vy ho můžete vyhodit. Na druhé straně platí, že například oproti titanu má horší antiadhezivní vlastnosti, tedy, horší nepřilnavost. Proto na něm nelze vařit zcela bez tuku, ale sem tam ho musíte vymazávat.

I když údržba je oproti obyčejným výrobkům také mnohem jednodušší a stačí vlhký hadr nebo papírové utěrky, přece jen při odstraňování napálenin musíte více přitlačit než u titanu. Lžičkou ani vidličkou povrchům neublížíte, nožem ano.

Keramická pánev

5. Nerez

Kvalitní nerezové nádobí způsobilo malou revoluci v tuzemském vaření zhruba před dvaceti lety, kdy se zde prodávaly kvalitní sady i za desetitisíce korun. Pak však přišly napodobeniny a rozčarování. U nerezového nádobí totiž hodně záleží na tloušťce nerezu a také na tom, zda dno má sendvičové uspořádání a jak jsou v něm zastoupeny vodící prvky jako hliník, křemík či magnézium. Pod tisíckorunu tak koupíte jen malé rendlíky, kvalitní hrnce se prodávají kolem 1500 korun.

Správné a rovnoměrné umístění zajistí, že se teplo rozvádí rychle a pokrmy pak vydrží dlouho horké i po vypnutí zdroje. Nekvalitní tenkostěnná nerez se při jakémkoli nárazu zkroutí, a pak už nedrží na plotně. U pánví to navíc znamená, že olej stéká do stran, kde se pokrm koupe v oleji, zatímco uprostřed se připaluje. Smažit zde bez oleje nejde.

nerezový hrnec

K nevýhodám nerezu patří nelehká údržba, jakmile ho napálíte, potřebujete drátěnku, písek a hlavně hodně trpělivosti a času na drhnutí.